DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

FAN CLUB STANDY ČERMÁKA A  SKUPINY DREAMS

Otázky + Odpovědi Standy

 

   www.country-ahoj.cz    Blahopřání ke všem příležitostem                                     www.prani-pranicka.cz

 

                                               Vážení Čermáčci!

Položila jsem Standovi pár otázek a Standa byl tak moc hodný a na otázky odpověděl. Níže máte mé otázky a Standy odpovědi 

 

Stando pověz jaký jsi byl jako dítě. Byl jsi raubíř či andílek?

Jaké jsem byl dítě?

Bez zamyšlení bych řekl, že jsem byl vzornej kluk, ale když jsem se před časem nad touto otázkou zamyslel, tak jsem samozřejmě v paměti našel spoustu klukovských rošťáren, ale vždy to bylo v normě a nebyl z toho nějaký velký průšvih. Nejvíc jsem se asi bál, když jsme lezli s bratrancem na skálu ve starém lomu. Najednou jsme byli v bodě, že to už nešlo dál nahoru a při lezení dolu se ta skála strašně drolila  a ujížděla nám pod nohama. Moc rádi jsme tenkrát byli dole na pevné zemi. Rozhodně jsem se ale vyhýbal všem pokusům s výbušninami.  To jsem považoval za hloupé si s tím hrát. V tom jsem byl tedy vzorňák.
  
Jakou hudbu jsi poslouchal a posloucháš?

 

 
Jako kluci jsme spíš běhali někde venku, než abychom poslouchali muziku a ani ve škole jsem neměl zájem o hudební výchovu. A taky magnetofon každý z nás jen tak neměl. Až tak mezi 10 a 15 rokem věku jsem postupně objevil Beatles a jsou pro mě jednička i dnes. Když měl v Praze koncert Paul Mc Cartney / basák Beatles/ a zahrál pár písní co složili s Johnem Lennonem, měl jsem slzy v očích. Tenkrát si LP desky známí dováželi ze zahraničí a pak jsme si je mezi sebou půjčovali. Třeba mezi námi frčelo co už ve světě dávno nebylo na špici hitparád, ale to vůbec nevadilo. Taky jsem poslouchal samozřejmě i českou a slovenskou muziku. Olympic, Plavce, Katapult, Zelenáče, Turbo, Fešáky, Petru Janů, Lenku Filipovou, Jitku Zelenkovou, Vaška Neckáře, Otu Petřinu, Jirku Schelingera, Mira Žbirku, Nedvědy, Janu Robovou, Modus, Radku Fišarovou, Team,  Věru Špinarovou, Chinaski, Michala Tučného, Petru Černockou a spoustu dalších, na které jsem teď zapomněl. Po vojně, to právě začínali, jsem poslouchal Bartošovou se Sepéšim a snil jsem o své první lásce. Samostatnou kapitolou je Jakub Smolík. Je to kamarád a jeho písničky mám samozřejmě také rád a dokonce jsem pro něj i pár písniček napsal. Karla Gotta jsem si nechal na konec, je to pro mě největší naše hudební ikona, až jednou nebude zpívat, zůstane po něm velká mezera. Nikdo u nás ho nedokáže nahradit.  Starší brácha měl velkou sbírku elpíček, od vážné hudby až po rock. Když to tak zpětně hodnotím, poslouchal jsem především melodické písničky, proto další fenomén je pro mě ABBA. Abych také jmenoval někoho dalšího ze zahraničích umělců, tak třeba Status Quo, Nazareth, Sweet, Bay City Rollers, Smokie, Drupi, Ricci e Poveri, Roxette, Shania Twain, Rod Stewart, Suzi Quatro, Phil Collins, Gloria Estefan atd. Je hodně interpretů, od kterých se mi třeba líbí jen jedna písnička, jako například miluju od skupiny Starship píseň Nothing´s Gonna Stop Us Now. Hledal jsem ji teď na You Tube, abych správně napsal název, přitom jsem si ji pustil a zase mě naskočila husí kůže, to je takový můj barometr, jestli se mi písnička opravdu líbí....
Jak vidíš napsal jsem většinou intreprety jak se říká  "vyšlé z módy", já mám své stálice a ty neopouštím. Myslím, že hodně při výběru, toho, co člověk poslouchá, může hrát velkou roli to, v jakém prostředí jako dítě vyrůstal. Kdo vyrůstal v harmonické rodině asi neposlouchá totální tvrďárny a nenosí černý trička s lebkama, ale rozhodně nikomu tímto názorem nechci brát jeho muziku  nebo ji nějak odsuzovat. Chci tím jen říct, že je logické a vysvětluje se tím, proč píšu a skládám písničky jaké skládám. Mám moc hodnou maminku a i když táta byl přísný, dokázali jsme si spolu padnou se slzami v očích do náruče, když byla maminka v nemocnici.
  Myslím, že jsem jasně odpověděl na to, koho poslouchám od dětství až do dnes, ale zopakuji to, jsou to BEATLES a ABBA !
 
Byl jsi a stále jsi kuřák?
 
Ptají se mě na to lidé a já jim vždy odpovím, že jsem začal kouřit v pěti letech, ale hned jsem přestal. Pak jsem po pár letech občas zabafal se starším kamarádem u kávy, ale nikdy jsem neuměl kouřit. Naposled jsem si dal v roce 2003 vanikový doutníček. Jsem postě dlouhodobě nekuřák, ale v restauracích, bych kouřit nezakazoval, je každého věc jestli si zřídí kuřáckou, nebo nekuřáckou hospodu a na každém jestli do ní půjde nebo ne. Rozhodně bych ale nechtěl v začouzené "putice" pracovat.
Přidám ještě další historku z dětství. S kamarádem jsme zalezli pod schody v baráku kde bydlel a v klidu si zapálili doutník tlustší než naše prsty. Bylo to promyšlené, kouř jsme foukali do kamen vedle nás a hned zavřeli jejich dvířka. Mysleli jsme si, že jsme dobře schovaní, a že to nikdo neucítí. Bohužel jsme si v přítmí nevšimli, že kamna nemají připojenou rouru do komína. Měli jsme z toho po odhalení pěknou polízanici a ještě nám bylo po doutníku pěkně špatně....
 
Co alkohol?
 
Piju pouze příležitostně a to by se nezměnilo i kdybych nejezdil tak často autem. Alkohol mi moc neříká. Pivo si dám občas na žízeň a víno pro jeho chuť. Jestli mohu radit, nikdy moc nemíchat pivo s tvrdým alkoholem, to se mi párkrát vymstilo a vždy jsem přísahal "už nikdy"! Zlé jazyky tvrdí, že málo trénuju!?!?! Nejvíce piju obyčejnou vodu pro dodržení pitného režimu a Kofolu.
 
 
Máš rád rally, od kolika let tě začalo zajímat?
 
Jsem hrdý na to, že máme automobilku Škoda v Mladé Boleslavi. Motoristický sport se rozvíjel v továrně již za doby pánů Laurina a Klementa. Tuto historii i současnost jsem hltal z knížek a když mě jednou vzal bratr na Rallye Škoda, bylo rozhodnuto. Jako kluk jsem zažil éru Škody 130 RS a profesorskou jízdu Johna Hauglanda a to se do konce života nezapomíná. V té době jsem ještě nevěděl, že jednou budu Johnu Hauglandovi zpívat na křtu knížky o zmíněné rally. Začínal jsem po vojně na motokárách, před revolucí jsme jezdili s extovární Škodou 120 LS, shodou okolností s ní dříve jezdil také John Haugland. Pak jsme vystřídali pár dalších soutěžních vozů až jsme si postavili vlastn&iacut e; soutěžní Škodu 1000 MBG pro mistrovství historiků. Ta nám sloužila tři roky a v roce 2003 jsme zatím jeli poslední soutěž v České Lípě. Ty tři roky s MBG, byli pro nás s mým spolujezdcem a nejlepším kamarádem Vláďou Hulákem asi nejhezčí a nejůspěšnější z naší sportovní kariery.
  
Co tě kromě hudby a rally zajímá?

 

 
Zajímám se o vše co mě zaujme.... fotografování, rybaření, plavání / i když se ve vodě bojím, tam kde nestačím /, jízda na kole kolem
H2O / to je prosím jízda kolem rybníka /, práce na počítači, filmování, spaní, příroda, vaření, zvířata, vyprávění vtipů, turistika, láska, manuelní práce, klid a mír v kostelích, zahrádka, posezení u ohýnku, dobré filmy /né krváky/ i když nemám rád výšky, tak asi nejvíc lezu na rozhledny a dělám ještě spoustu dalších hloupostí, ale abych vše co chci, objevil a stihnul, tak to by den musel mít 48 hodin....
 
Z toho všeho je jasný, že na prvním místě je zpěv a hudba. / mimo rodiny / I když mám rád vše okolo aut, vůbec by mě nevadilo mít zpěv a hudbu za plnohodnotné povolání a pak mě také učarovalo fotografování. Těší mě, že pár mých fotek se už také objevilo v novinách a časopisech a fotka Taková normální rodinka, dostala ocenění Fotka měsíce Rádia Regina. Zachytit zajímavý moment se dá dobře i s foťákem za pár tisíc, ale co vám to vykládám, to všichni víme, vždyť češi jsou národem fotografů....
 

Dala jsi mi možnost říci ještě další věci co by mohli Čermáčky zajímat. Ještě se zamyslím, a až bude zase chvilka, tak to jak se říká hodím na papír.
 
Stando mnohokrát Ti jak za sebe, tak si dovolím poděkovat i za Všechny Čermáčky.
Děkujeme moc za Tvé odpovědi. Tvé odpovědi jsou zajímavé a vyčerpávající. DĚKUJEME.